Zajímá vás, jak vnímám souvislosti psychoterapie, koučování a života? Pokusím se vám to čas od času naznačit v článku nebo zamyšlení. Mám pro vás i trochu odlehčenou verzi na svém osobním blogu "Životem převážně vážně".
Dvě komunity, v nichž se často pohybuji. V obou mám řadu přátel, jichž si kromobyčejně vážím. V obou však i těch druhých... Snad jich není mnoho, ovšem antipatie jsou zpravidla vzájemné. Znáte to? Pominu fakt, že bych rád směřoval k dokonalosti i v křesťanském milování nepřátel, protože k ní mám daleko. O tom třeba někdy jindy.
Neřeknu vám "jsem dobrý, pojďte ke mně", ale zkusím naznačit, co považuji za podstatné a co by vám při výběru psychoterapeuta mohlo být užitečné.
Je mi smutno. Stýská se mi po přátelích, které jsem potkával, po vůni čerstvě posekaného trávníku, po kávě s někým blízkým na příjemné zahrádce a vlastně po neuvěřitelné spoustě drobností. Třeba i po zpěvu v kostele. Včera jsem alespoň nakrátko potkal člověka, jehož si hluboce vážím a bylo mi líto, že si ani nepodáme ruku. Nikdy bych nevěřil, že...
