Jak vybrat psychoterapeuta?

Možná jste překonali počáteční ostych a rozhodli se. Jak ale poznám, že je má volba správná? Že se neseknu a neskončím z deště pod okapem? Podívejme se spolu na pár možností:

Začněme něčím "tvrdým": Měl by mít odpovídající vzdělání a nemusí přitom být přímo klinický psycholog nebo psychiatr. Vysoká škola by měla být minimem. Sociální práce, teologie, pedagogika - oborů a podoborů je dnes víc než dost. Nezbytný je ovšem psychoterapeutický výcvik. Trvá spíše léta než měsíce a spíše stovky než desítky hodin. Uznávaným minimem je pět set. Je možné pracovat už v rámci probíhajícího výcviku, ovšem takovou informaci byste měli dostat předem. "Jsem terapeut ve výcviku" nebo něco podobného. Důležitá je i supervize, tedy dohled jiných odborníků nad jeho prací. Nejste si terapeutovou odborností jistí? Zeptejte se ho. Ostatně způsob odpovědi vám může mnohé napovědět.

Dobrým signálem je i členství v profesní komoře. V Česku existují Česká asociace pro psychoterapii a pro klinické psychology ve zdravotnictví Česká psychoterapeutická společnost. Tam najdete sezněm členů. U našich kolegů anoncujeme jejich členství v ČAP logem na jejich stránkách.

Psychoterapie je mezilidský vztah. Sice specifický, ale opravdu vztah. V první řadě byste se tedy měli s terapeutem cítit komfortně, dobře, v pohodě nebo jak to ještě jinak říci. Měl by se o to zajímat, chtít slyšet zpětnou vazbu. Nejde jen o osobnost, ale i o styl práce. Pravděpodobně se totiž spolu dostanete dost hluboko do vašeho nitra... Zkuste si najít informace o tom, jakým způsobem pracuje a co to znamená. Na našich stránkách najdete alespoň stručnou anotaci terapeutických přístupů každého z kolegů. Promyslete, jestli vám to bude vyhovovat. Nebojte se zeptat! Internet je dobrý zdroj, ještě lepší mohou být reference nebo osobní doporučení někoho, komu důvěřujete.

Základem všeho je vzájemná důvěra. Bez ní to (alespoň mně) nejde. Jestli si opravdu "sednete", to zjistíte nejspíš až po prvním (prvních) setkání.

Mělo by se vám dostat respektu a empatie. Vám i vašim potřebám. Dobrý terapeut nesoudí, ani nezlehčuje vaše pocity nebo hodnoty, které vyznáváte a nechce vás větším či menším tlakem nacpat do svého rámce. Nevede vás tam, kam nechcete. Měli byste mít pocit že vám rozumí a současně vy rozumíte jemu. Poskytne vám přiměřený prostor: Nedostanete se příliš ke slovu? Anebo pořád mlčí a nikam se to neposouvá? Pak to stojí za zamyšlení. Neváhejte to dát najevo.

Možná znáte starý dobrý židovský vtip, v němž novopečený zeť - advokát dostane od svého kolegy - tchána věnem několik dobrých kauz. Když se mu po pár týdnech pochlubí vyhranou kauzou, dostane se mu odpovědi: "Taková kauza! Já bych z ní žil ještě léta a on si to takhle zkazí." Dobrý terapeut si vás nebude pěstovat. Naopak, bude vás podporovat v tom, abyste po čase dokázali vyrazit sami. Prostě abyste se bez něj obešli.

Terapeut není váš kamarád, je profesionál. Zná své hranice a dodržuje je. Dovede vás laskavě upozornit, kdybyste je překračovali. Nebojte se dát najevo,když se vám něco nezdá.

A nebojte se terapie. Dobrý psychoterapeut vám dovede pomoci.